Černá magie Facebooku
10.10.2013 10:00Černá magie Facebooku
Studio Moving Pictures vypustilo do světa kouzelné video. Nečekejte však žádné digitální draky, pohádkovou říši za sedmero horami ani novou adaptaci Pána Prstenů. Stejně tak nevyhlížejte ani dvou a půl hodinový biják s dvou set milionovým rozpočtem a tlupou provařených tváří. V čem tedy spočívá kouzlo osmiminutového dílka? V tom, jak trefně, přesně a výstižně ukazuje jeden smutný fakt současnosti a dovede ho přitom zabalit do neuvěřitelně zábavné formy. Název Facebook vs. realita hovoří jasně. Video porovnává chování a komunikaci uživatelů FB, jsou-li ve „svém“ živlu (tedy ve víru sociální sítě) a musí-li potom čelit opravdovému světu. Ve třech krátkých příbězích se v plné nahotě odhaluje bizarnost, nesmyslnost a zároveň i nebezpečí toho, když člověk podlehne iluzi virtuálního života.
Když jsem sledoval osudy tří „hrdinů“, bavil jsem se. Královsky. Ano, je to k smíchu. K popukání. Jenže úsměv na rtech vám zmrzne v okamžiku, kdy si uvědomíte, že nesledujete film, nýbrž realitu. Vážení, tohle je pravda. A to mě děsí. Pusťte si to video a řekněte, kam se svět řítí? Na chlup stejně se chovají tisíce a miliony teenagerů nejen v Česku, ale po celém světě. A kdyby jenom jich… Černé magii FB podléhají lidé i mnohem starší, a chce se mi tedy napsat i zkušenější, zralejší a rozumnější… No teď jenom čekám, kdy na FB vznikne skupina Nenávidíme Tomáše Zářeckého a jeho fejetony. Prosím. Pošlete mi pozvánku, určitě se stanu fanouškem. A nebo aspoň potvrdím, že se mi to líbí.
Můžu, protože na FB vlastním účet. Jak jsem k němu přišel? Poslouchejte a schválně, jestli vás také zamrazí. Jeden můj kamarád – říkejme mu třeba Honza (ve skutečnosti se ovšem jmenuje Jan) – mi ho v dobré víře založil a naservíroval na zlatém podnose. Poslal mi akorát heslo. Nic víc. Všechno ostatní už udělal sám. Na FB tak existoval můj profil se všemi náležitostmi: jménem, fotkou, údaji o škole, bydlišti, místě narození… přihlášení samozřejmě pomocí mého opravdového e-mailu, akorát to heslo musel zadat vlastní. Krásný dárek. Asi už nedostanu nic k narozeninám (mimochodem všichni teď vědí, kdy je slavím).
Teď si však představte, že by mi ten profil „neodevzdal“ a že by ho začal „používat“ (to znamená, že mé virtuální „já“ by ožilo, aniž by mé opravdové „já“ o tom cokoliv vědělo). A každý, koho by kontaktoval, by mohl snadno podlehnout iluzi, že „mluví“ se mnou. Vždyť by vše vypadalo tak věrohodně! Děsí mě to. I kdyby se na ten podvod záhy přišlo, stejně by mohly být napáchány neuvěřitelné, dokonce nevratné škody. Naskakuje mi z toho husí kůže. Vám ne?
První část videa nese název Co se Vám honí hlavou? Dotyčná dívka „právě papinká upa bestovní rajskou“. Nějak v sobě nedokážu objevit nutkání, co by mě hnalo sdělit světu, že zatímco jednou rukou smolím tohle povídání, v druhé držím tvarohovou buchtu, snažím se nedrobit si do klávesnice a po noze mi leze vodní želva na procházce. A že se těším večer na skvělý film, ale ráno musím brzo vstávat, protože si pojedu v praxi vyzkoušet, jak vypadal život na plantážích jihu USA před rokem 1865 na naši zahradu … Koho to hergot zajímá? A co zajímavého na tom lze najít? Občas jen nechápavě kroutím hlavou nad tím, co o sobě někteří jedinci vyřvávají do světa. A ještě víc nad tím, jak na to druzí reagují. FB jistě zrodí řadu filosofů… Komunikace pomocí smajlíků, zkratek a zkomolenin navíc krásně tříbí slovní zásobu. Tak, až někteří jedinci nejsou schopni v reálném životě sestavit kloudnou větu.
Příběh Veřejná galerie ilustruje lehkomyslnost, s jakou lidé na FB nakládají se svými osobními údaji a fotkami. Tentokrát z toho dotyčná vyvázla bez vážné újmy, ale následky mohou být mnohem tragičtější. Kdo vám zaručí, že nový „přítel“ je skutečně tím, za koho se vydává? Že se nejedná o podvodníka, či násilníka, který se snaží vylákat nic netušící oběť? Přehnaná důvěřivost se nevyplácí… Kromě toho se ukazuje, že FB trpí značnými problémy ohledně zabezpečení vložených dat. Pokud uniknou o více jak 100 milionech uživatelů, zavání to průšvihem, ne?
Závěrečná pasáž videa mě naplnila dojetím. Přátelství. Ach, kdo netouží mít alespoň pár přátel? A na FB to jde tak snadno! Stačí akorát umět klikat myškou a přátelé přibývají jako houby po dešti. „Já tady sám nejsem. Je tady se mnou 2185 přátel.“ Tohle mě dostalo. Brilantní, skvělé, dokonalé! Ta scéna by si zasloužila místo po boku nesmrtelných scén zlatého fondu světové kinematografie. FB je prostě učiněný ráj na zemi. Kde jinde se dá navázat tolik pevných přátelských pout a svazků bez sebemenší námahy? Jak krásné místo to je… každý s každým si tam padne kolem ramen a všichni do jednoho se budou nazývat přáteli. Zjistil jsem, že po mém přátelství baží i tací, o nichž jsem nikdy neslyšel, jejich jméno mi nic neříká, tvář nikoho nepřipomíná a i přes sebevětší snahu jsem nebyl schopný dešifrovat, odkud se známe, nebo co nás spojuje. A tak jsme se nestali přáteli. Jsem holt hrozně asociální typ.
Nevím, jestli ti, kteří se na onom videu poznají, „prozřou“, nebo si alespoň vezmou trochu ponaučení. Pochybuju. A i kdyby, tak těch pár odpadlíků nehodných následovat pravou cestu bytí nahradí houf nových. FB roste, roste, roste… a to není dobře.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/200524-vrah-vylakal-svou-obet-pres-facebook.html
