Koho číst v dnešní době? Orwella!

06.10.2013 21:58

Kdy se podle tebe může člověk říct, že je spisovatel? Záleží to na počtu knížek?

Rozhodně to podle mě nezáleží na tom, zda člověku nějaká knížka vyjde, či nikoliv. Co třeba Jiří Paroubek? Je to spisovatel? Asi ne. Nebo autorka kuchařky? Počet už je něco trochu jiného, pokud někomu vyjde deset děl, o něčem už to vypovídá a asi to nebude úplná náhoda. Na druhou stranu, zejména v českém prostředí, neplatí, že vydání rovná se kvalita. Na knižních pultech leží spousta – s prominutím – ptákovin a to jsem ještě poměrně zdvořilý. Otázka zní, co tam dělají, jak se tam ocitly? A stejně tak hromada výborných děl zůstane vězet v šuplíku, nebo se o autorovi veřejnost dozví až s velkým odstupem, kolikrát i po smrti. Je to hodně věc náhody. Abychom o někom řekli, že je to spisovatel, musí tam být – podle mého – zpětná vazba od čtenářů. To, že oni ho „berou“ jako spisovatele. Říct o sobě, „jsem spisovatel“, dokáže každý. Ale musí ho tak vnímat i čtenářská obec a veřejnost. Pokud ne, postrádá ten výrok sebemenší váhu.

Cítíš se jako spisovatel?

To souvisí s předchozí otázkou, sám sebe bych nazval spisovatelským embryem. Sice jsem našlápnutý správným směrem, ale ještě mi velký kus chybí. Ta cesta, která se přede mnou rozprostírá, je pěkně dlouhá a náročná, nebude legrace ji zdolat, ale pokusím se o to. Těší mě, že zaznamenávám pozitivní reakce na svou tvorbu, že mi píše mnoho cizích lidí, kteří mě povzbuzují nebo chválí. Samozřejmě se najdou i opačně naladění čtenáři. V souvislosti s tím jsem se setkal s názorem, že tato hodnocení jsou zavádějící, jelikož je produkují lidé, kteří mě znají. To je hloupost. Naopak mé blízké okolí zastává až na výjimky tvrdě kritické postoje, což je jedině to správně. Čtyři a půl roku publikuju na internetu ve vyhlášených novinách, za tu dobu jsem nasbíral desítky ohlasů. Věřím, že to není náhoda a ukazuje to, že se z toho spisovatelského embrya možná jednou opravdu vylíhne plnohodnotný spisovatel.

15 mínus je thriller, Návrat je romantický příběh pro dívky a ženy. Preferuješ nějaký žánr, nebo na tom nesejde? Víš, v čem jsi dobrý? Existuje žánr, který by tě lákal, ale ty cítíš, že na něj nemáš?

Záludná otázka. Baví mě experimentovat, zkoušet různé žánry. Proč ustrnout v jediném? Vnímám to stejně jako v herectví. Některé tváře máme napevno zafixované s romantickými rolemi, jiní borci zase představují ikony akčního žánrů, někoho si nedokážeme představit jinak než v roli klaďase a někdo jakoby se narodil pro ztvárňování záporáků. Oproti tomu existují herci, které nelze nikam zaškatulkovat a jsou schopní zahrát cokoliv. Oboje má co do sebe. Pravděpodobně nejvíc mi vyhovují thrillery, akční a napínavé zápletky, ale nebojím se pouštět do nevšedních projektů. Teď třeba se snažím udat antiutopický román, uvažuju o historickém románu a přemýšlel jsem i o rozsáhlém sociálním, nicméně to je zrovna ten žánr, který by mi neseděl a raději se mu tedy vyhnu. Zatím.

Jací jsou podle tebe čeští čtenáři? Co Slováci? Dají se nějak charakterizovat, nebo jsou stejní jako všude jinde na světě?

Netroufnu si porovnávat, jelikož mi chybí odpovídající přehled. Obecně bych řekl, že Češi hodně podléhají reklamě a doporučení, pokud se kolem něčeho udělá humbuk stylem „to musíte mít“, zafunguje to. Stejně tak osvědčená jména a oblíbenci. Řekl bych, že velkou roli hraje i cena. Když něco stojí tři stovky a člověk o tom nic neví, většinou nebude riskovat a sáhne spíše po něčem, co zná.

Jaké knížky a příběhy máš rád jako čtenář? Záleží víc na obsahu nebo na formě (stylu autora)?

Pokud mě zaujme obsah, dá se skousnout i horší styl, resp. jeho nedostatky. Samozřejmě ne vždy, nebudu jmenovat, ale mám teď rozečtenou knížku se šesti sty stránkami, která je sice poutavá námětem, ale její rozvláčnost (ne nudnost!) je ubíjející. Mám rád příběhy, které se něčím vymykají, překvapivé pointy, ale pokud je to dobře napsané, s chutí si přečtu i stokrát omílané téma.

Obligátní otázka: Co bys poradil začínajícím autorům? Co je nejtěžší?  Napsat knížku? Najít vydavatele? Napsat druhou knížku?

Napsat knížku není těžké. Buď totiž chrlíte nápady jako vulkán a dokážete jim vtisknout určitou formu (třeba i za pomoci různých omamných látek), nebo to prostě v sobě nemáte. Když chybí talent a tvůrčí myšlení, dobrou knížku nenapíšete, i kdybyste se na hlavu stavěli. V tomhle se podvádět nedá. Takže se domnívám, že největší kříž je s tím dostat dílo ke čtenářům. Najít kvalitní, seriózní a spolehlivé nakladatelství, které by navíc projevilo zájem, je v ČR potíž. Bavil jsem se o tom i s jinými autory, zkušenosti jsou podobné.

Jak bys popsal svůj styl. Jsi originální autor, nebo chceš být průměrný a nijak nevyčnívat? Je originalita na škodu? Je to riziko?

Pokud se mám prosadit, musím usilovat o originalitu. Co se obsahu týče, zde narážíme na limity. V tom jsem zajednou s Paolem Coelhem, že dnes už se nedá přijít s natolik novým příběhem, že by tak či onak nebyl někým předchozím zpracován a že autoři neustále opakují několik základních schémat. Rozdíl ale vězí v tom, jak k tomu člověk přistoupí, co vše dokáže skloubit, jaký vlastní přínos přimíchá do již existující kultury. Ten rozhodně nesmí chybět. Jinak souhlasím, že originalita je krok do rizika. Vzpomínám na případ sestry, když psala sloh na střední škole. Téma: film, který mě zaujal. Vybrala si Foresta Gumpa já hlupák jí naivně poradil, aby to pojala netradičně a napsala to v duchu a atmosféře toho filmu. Výsledek? Dostala čočku, práce byla dehonestována a neuznána.

Sleduješ, po čem je poptávka na knižním trhu? Co nakladatelé? Reagují na potřeby čtenářů Nebo stagnují a vydávají si jen to, co považují za dobré oni?

Dobrá otázka… Nežiju v uzavřené bublině, takže vnímám, co zrovna frčí. Jenže to neznamená, že když se dostaví mánie upírů a vlkodlaků, začnu psát zrovna tohle. Navíc ony tyhle vlny zase pominou a vystřídají je jiné. Hodlám psát to, čemu věřím a budu doufat, že se mi povede jednak sehnat nakladatele a jedna oslovit alespoň část čtenářů. Hodnotit v tomhle nakladatelství je ožehavá věc, některá se snaží a přijde mi, že odvádí kvalitní práci, jiná mají velké rezervy ve vícero směrech.

Co česká detektivka a český thriller. Četl jsi? Nebo tě to vůbec neláká? Máš nějaké oblíbené české autory? Co světové?

Musím se přiznat, že ty jsem příliš nečetl. Ale mám pár doporučených titulů, na které se hodlám v brzké době vrhnout. Oblíbence mám spíše mezi světovými autory.

Tipy na knížky: Jelikož k novinkám se dostávám, až když už to dávno novinkami nejsou, otázka, co sem napsat… Ale asi bych v dnešní době každému doporučil, aby si přečetl Orwellovo 1984 a na chvíli se nad tím zamyslel. Bylo by to záhodno.

 

Rozhovor vedla spisovatelka detektivních románů Veronika Černucká